Cesty těchto dvou výjimečných umělců se protnuly v roce 1920, kdy Helena Salichová začala studovat na Akademii výtvarných umění v Praze, na níž působil Max Švabinský jako rektor. Max Švabinský, představitel generace, jež položila základy českého moderního umění, se podílel na zviditelnění českého umění ve světě. Na výstavě budou k vidění autorovy portréty významných osobností jeho doby. Akty, jež pro něj byly nejen studiem tělesné krásy, ale i vyjádřením vnitřní harmonie.

Helena Salichová, významná slezská umělkyně, se věnovala sociálnímu umění. Ve svých dílech zpracovávala především běžný život ve Slezsku, cyklus Slezské Sibyly zachycuje stařenky z Kyjovic a Polanky. Soubor Budujeme Slezsko zobrazuje válečné škody ve slezských městech a vesnicích. Dominantní částí výstavy je cyklus Tvary skryté ve dřevě, na kterém pracovala od 60. let téměř do konce života. Jde o nejobsáhlejší cyklus dřevořezů, v němž oživuje linie přírodních materiálů a s mimořádnou fantazií v nich nalézá tvary, jimž dává drobnými zásahy nový výraz. Na výstavě bude také poprvé představena celá série Zlín, kterou si objednal Tomáš Baťa, a jež nikdy dříve nebyla vystavena jako celek.

Srdečně Vás zveme k návštěvě této jedinečné výstavy, která přiblíží spojení dvou výjimečných tvůrců a jejich vliv na české umění. Kurátory výstavy jsou Jan Světlík, Zdeněk Sklenář a Petr Pavliňák.